Příběhy
29.04.2010 23:25
Jednoho kněze zaujaly časté návštěvy ošuměle oděného muže v jeho kostele. To, co budilo jeho podezření, byl způsob, jak tyto návštěvy probíhaly. Muž vešel, postál pár vteřin vzadu v kostele a zmizel. Kněz se bál o obsah kostelních pokladniček, a tak požádal kostelníka, aby na něho...
—————
29.04.2010 21:16
"Pojď dál," řekl Bůh.
"Tak ty bys se mnou chtěl udělat interview?"
"Jestli máš čas," řekl jsem.
Bůh se usmál a odpověděl:
"Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě vlastně chceš zeptat?"
"Co tě na lidech nejvíc překvapuje?"
Bůh odpověděl:
"To, že je nudí být dětmi,...
—————
09.04.2010 21:14
Několik profesionálů se na tuto otázku zeptalo skupiny dětí starých
mezi čtyřmi a osmi lety. Jejich odpovědi byly mnohem širší a hlubší, než si
kdo dovedl představit.
Přesvědčte se sami:
Od té doby, co moje babička onemocněla artrózou, nemůže se už
ohnout anamalovat nehty na nohou....
—————
09.04.2010 21:13
Kdysi byla jedna hospoda U stříbrné hvězdy. Majitel však - ať dělal co dělal - nemohl vyjít a nedařilo se mu ani přilákat zákazníky pohodlím, srdečnou obsluhou a přijatelnými cenami. A tak v zoufalství šel pro radu k velkému mudrci.
Po vyslechnutí jeho strastiplné historie mudrc...
—————
09.04.2010 21:12
V Číně jeden nosič vody měl dvě velké hliněné nádoby. Visely na
obou dvou koncích vahadla, které nosil na krku.
V jedné byla prasklina, ale ta druhá byla dokonalá a vždy byla plná vody.
Na konci dlouhé cesty, která trvala od potoka až k domu, měla prasklá nádoba
vodu už jen do polovičky. Dva...
—————
09.04.2010 21:10
Jsou čtyři druhy milosti: milost Boha, milost gurua, milost jeho stoupenců a milost vlastní mysli. Pokud není milost vlastní mysli, tři předchozí nepůsobí. Povídka o tom vypráví.
* * *
Jeden mladík se domníval, že má v životě tuze málo štěstí, že ho pronásleduje smůla. Rozhodl se proto, že půjde...
—————
09.04.2010 21:09
Jeden člověk kráčel po cestě se svým koněm a psem. Když procházeli pod rozložitým stromem, uhodil do stromu blesk, zasáhl je a všechny tři zabil. Muž ale nepochopil, že již opustil tento svět, a kráčel dál s oběma zvířaty. Mrtvým to chvíli trvá, než si uvědomí svůj nový úděl ...
Cesta...
—————
09.04.2010 21:07
Pán nastoupí do autobusu a přisedne si k mladíkovi,
jenž je očividně hippie. Má jenom jednu botu.
“Zjevně jste někde jednu botu ztratil, mladíku.”
“Kdepak, kámo,” utrousil mladík. “Našel.”
To, co je pro mě očividně zjevné, ještě nemusí být pravda.
(de Mello)
—————
09.04.2010 21:05
Já: Otče náš, jenž jsi na nebesích….
Bůh: Prosím?
Já: Nepřerušuj mě, Pane, já se modlím.
Bůh: Ale tys mě přece volal!
Já: To ne, vlastně jsem tě nevolal. To my se jen tak modlíme: Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Bůh: Tys mě volal, oslovil jsi mě. Chceš tedy se mnou začít rozhovor?...
—————
09.04.2010 21:04
Byla jedna zbožná žena, překypující láskou a oddaností k Bohu. Každé ráno chodívala do kostela. Cestou na ni mohli děti nebo žebráci volat, ona byla tak cele soustředěna na Boha, že si jich ani nevšimla.
Jednou tak šla ulicí ke kostelu, zahloubaná jako obvykle, a přišla těsně před...
—————
09.04.2010 21:02
Tento muž byl docela obyčejný člověk, jako jste vy a já, ale lišil se od nás tím, že si myslil, že neexistuje láska. Samozřejmě že se dlouho snažil lásku najít, a proto pozoroval lidi kolem sebe. Skoro celý život hledal lásku, ale nakonec zjistil, že láska neexistuje. Kamkoliv...
—————
09.04.2010 21:00
... Pastor George Thomas, který v malém městečku v Nové Anglii vedl svůj sbor, přišel jednou v jedno velikonoční nedělní ráno do kostela a nesl rezavou, zkřivenou starou ptačí klec, kterou položil vedle kazatelnice. Více lidí v údivu nadzdvihlo obočí, když pastor začal mluvit....
—————
09.04.2010 20:56
Jeden mladý zedník pracoval na demolici starého domu, který měl být přestavěn. V jednom okamžiku odpadl kus omítky a místo cihly se objevila veliká kniha. Byla tam zazděna. Zedník byl zvědavý, a tak knihu opatrně vytáhl a otevřel. Byla to Bible. Kdo ví, jak se tam ocitla… Mladý zedník se nijak...
—————
09.04.2010 12:26
V Číně jeden nosič vody měl dvě velké hliněné nádoby. Visely na
obou dvou koncích vahadla, které nosil na krku.
V jedné byla prasklina, ale ta druhá byla dokonalá a vždy byla plná vody.
Na konci dlouhé cesty, která trvala od potoka až k domu, měla prasklá nádoba
vodu už jen do...
—————
